Detail produktu

Alexandr Veliký, známý též jako Alexandr Makedonský (356 – 323 př. n. l.), pokračoval ve šlépějích svého otce makedonského krále Filipa II. (382 – 336 př. n. l.), který sjednotil roztříštěné řecké státy a chystal se k válce s perskou říší. Alexandr rozsáhlými výbojnými válkami a obratnou diplomacií rozšířil rozlohu svého impéria o Anatolii, Sýrii, Fénicii, Judeu, Egypt, Mezopotámii, Írán a střední Asii. Vytvořil tak obrovskou helénistickou říši, kde se propojil vliv Řecka a orientálních kultur.

Řecká města a drobné státní útvary byly až do poloviny 4. stol. př. n. l. nejednotné. Rozkládaly se podél celého pobřeží Středozemního moře a navzájem mezi sebou soupeřily. Politická roztříštěnost se projevovala i v nepřehledném mincovním systému. Každý městský stát vydával vlastní mince.

K určitému sjednocení mincí došlo za vlády Filipa II. Ovšem mince ražené za vlády Alexandra ovlivnily podobu antických mincí na dlouhá desetiletí. Kombinace lícního portrétu panovníka a jeho božského patrona na rubu se objevovaly na většině mincí helénistických panovníků. Oběživo bylo emitováno ve třech kovech. Drobnou minci zastupovaly měděné chalky. Základní jednotku zlaté řady představoval statér o váze 8,48 g. Nejběžnější stříbrná mince drachma vážila 4,24 g. Hojně používané byly násobky drachem – tzv. tetradrachmy o váze 16,96 g a šestiny drachmy, oboly, vážící 0,7 g. V dobách klasických Athén představovala jedna drachma denní mzdu běžného občana. 

Alexandrova říše se po jeho smrti rozpadla a na jejím území postupně vznikly nástupnické státy, které si mezi sebou rozdělili Alexandrovi generálové. Ve válkách, které rozpad říše doprovázely, padli téměř všichni Alexandrovi druzi. Vzniklá helénistická království byla postupně pohlcována rychle se rozvíjející Římskou říší.