Tento incident ukázal, jak komplexní a křehké byly mezinárodní vztahy v Evropě na počátku 20. století a jak jedna událost může vést k rozsáhlému a ničivému konfliktu, jakým byla první světová válka. Atentát vyvolal řetězovou reakci diplomatických a vojenských událostí.
Dne 28. června 1914 byl na Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku Žofii Chotkovou při návštěvě Sarajeva spáchán atentát ne jednou, ale rovnou dvakrát. Bombový útok, plánovaný skupinkou šesti atentátníků, jejichž vůdcem byl Danilo Ilić, se nezdařil a bomba vybuchla až pod druhým automobilem a zranila zhruba 20 lidí. Z tohoto důvodu císařský pár změnil svůj program a rozhodl se navštívit zraněné v nemocnici. Atentátník Gavrilo Princip v tu chvíli postával před obchodem a vedl rozhovor se svým známým, když se proti němu nečekaně objevil
automobil s císařským párem. Gavrilo se rozhodl během vteřiny. Přiskočil k automobilu a bezmyšlenkovitě vypálil dvě rány. První kulka zasáhla arcivévodu do krční tepny, druhá kulka trefila jeho choť do břicha. Oba zemřeli ještě
ve voze. Části jejich oblečení z tohoto smutného dne je možno vidět na zámku Konopiště, kde arcivévoda s rodinou pobýval. Gavrilo Princip byl odsouzen ke 20 letům nepodmíněně, zemřel v Terezíně dne 28. dubna 1918.
Pouze u nás si můžete zakoupit pamětní ražbu z ryzího stříbra vydanou ke 110. výročí začátku první světové války, na které je zobrazen atentát na Františka Ferdinanda d´Este a jeho choť Žofii Chotkovou. Císař František Josef I. a jeho dekret Mým národům doplňují motiv této jedinečné mince. Více informací najdete zde.
Atentát vyvolal řetězovou reakci diplomatických a vojenských událostí. Rakousko-Uhersko, podporované Německem, obvinilo Srbsko z podpory terorismu a 23. července 1914 předložilo ultimátum s neakceptovatelnými podmínkami. Když Srbsko na ultimátum částečně odmítlo přistoupit, Rakousko-Uhersko vyhlásilo 28. července 1914 válku Srbsku.
Vyhlášení války mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem vedlo k aktivaci systému spojeneckých smluv. Rusko, které bylo spojencem Srbska, zahájilo mobilizaci proti Rakousko-Uhersku. Německo, spojenecké Rakousko-Uhersku, vyhlásilo válku Rusku 1. srpna 1914 a Francii, spojenci Ruska, 3. srpna 1914. Německý postup přes Belgii přiměl Spojené království, aby 4. srpna 1914 vyhlásilo válku Německu.
Dekret vydaný císařem Františkem Josefem I. dne 28. července 1914 začínal slovy: "Mým národům!" a pokračoval vysvětlením, proč je válka považována za nezbytnou. Zdůrazňoval nutnost obrany cti a bezpečnosti Rakouska-Uherska a vyjádřil přesvědčení, že válka je nevyhnutelná kvůli srbské agresi a podvratné činnosti. Dekret "Mým národům" byl počátkem jednoho z nejtragičtějších konfliktů v historii.
Rozhodnutí Rakouska-Uherska vstoupit do války mělo dalekosáhlé důsledky, které definovaly osud Evropy a celého světa na další desetiletí. První světová válka nejenže přinesla obrovské utrpení, ale také položila základy pro další globální konflikty a změnila politický a sociální řád v mnoha zemích.
První světová válka trvala od roku 1914 do roku 1918 a byla jedním z nejničivějších konfliktů v dějinách lidstva. Válka se vedla na několika frontách, zejména na západní frontě (ve Francii a Belgii) a na východní frontě (východní Evropa). Konflikt se brzy stal zákopovou válkou s obrovskými ztrátami na obou stranách.