Za oceánem totiž v té době žily desítky tisíc Čechů, kteří se rozhodli opustit Rakousko-Uhersko a za oceánem zkusit dosáhnout amerického snu. Nebyli žádnou výjimkou, do Spojených států tehdy proudily davy přistěhovalců z celé Evropy. Nejsilnější česká vlna za velkou louži zamířila v 50. letech 19. století.
Jejich hlavním cílem byl sever, nejvíce se jich zabydlelo v Chicagu, takže bylo logické, že se v občanské válce ocitli na straně protiotrokářské armády. Přes relativně vysoký počet krajanů nevznikla žádná ucelená česká jednotka, s jakými se setkáváme třeba u Němců nebo Irů. Čechy tak najdeme roztroušené po mnoha různých jednotkách. V seveřanské armádě získali někteří krajané důstojnické hodnosti. Například jindřichohradecký rodák Antonín Pokorný udělal kariéru v několika newyorských jednotkách a skončil jako podplukovník. Další se vyznamenali jako dělostřelci nebo infanteristé.
Čechy bychom našli i na jižanské straně, ale nebylo jich zdaleka tolik. Větší množství krajanů žilo v Texasu, ale na rozdíl od bojovníků Severu se tolik neztotožňovali s cíli Konfederace a spíše se odvodům vyhýbali, případně 
dezertovali. Největší skupina texaských imigrantů, čtrnácti mužů, sloužila v kumpanii jedné texaské legie.
Občanská válka v Americe, ve které navíc bojovali krajané, zajímala i obyvatele českých zemí. Americký vzor svobody a federace byl něčím, na co slyšeli emancipující se Čechové v Rakousku-Uhersku. A ani během války neustal jejich příliv za oceán.
Válka skončila vítězstvím Severu, který byl lidnatější i průmyslovější. Spojené státy tak zůstaly jednotné a zrušily otroctví. Pomohli k tomu i čeští bojovníci.
Přidejte do své sbírky exkluzivní set dvou historických stříbrných mincí doplněný dobovými novinami z doby války Severu proti Jihu, jedné z nejvýznamnějších kapitol americké historie.
Infolinka:
226 523 096
