Originální zlatá historická mince císaře Františka Josefa I. z konce 19. století
Originální historická mince zobrazující profil významného panovníha rakousko-uherské monarchie Františka Josefa I. s vavřínovým věncem na hlavě. Toto mince byla ražena v letech 1892 - 1905 s nominální hodnotou 20 korun. Revers mince zobrazuje erb Habsburské říše s dvouhlavým orlem obkroužený inskripcí XX Coronae MDCCCXCII.
Korunová měna byla zavedena v Rakousku-Uhersku zákonem z 2. srpna 1892. Důvodem měnové reformy byla snaha státu o dlouhodobou stabilizaci měny ohrožovanou kolísáním ceny stříbra. Klíčovým opatřením byl přechod na zlatý standard garantovaný státem. Byla zavedena volná směnitelnost mezi zlatými a stříbrnými ražbami v pevně daném poměru. Dvě nově ražené koruny měly hodnotu jednoho zlatníku předchozí stříbrné měny a 200 haléřů odpovídalo 100 starým krejcarům. Korunovou měnu symbolizovalo vyobrazení koruny na rubu jednokorunové mince – rakouská koruna na vídeňských ražbách a svatoštěpánská na kremnických. Na zlatý standard byly vázány též papírové bankovky, k jejich volné směnitelnosti však nikdy nedošlo. První světová válka přinesla faktické zhroucení korunové měny. Válečné výdaje byly kryty enormním nárůstem emisí papírových bankovek. Zlaté a stříbrné mince byly obyvatelstvem staženy z oběhu, stát stahoval drobné měděné mince pro potřeby válečného průmyslu. Je paradoxem dějin, že republikánské Československo si jako jediný z nástupnických států zanechalo korunu, symbol zaniklé monarchie, v názvu své měny. Název současné české měny však není jedinou všednodenní připomínkou měnové reformy z roku 1892. Ta se dodnes odráží v lidovém označení pětka pro desetikorunu. Právě za deset korun bylo po roce 1892 bráno pět zlatníků.
Země původu | Rakousko |
Rok | 1892-1905 |
Nominální hodnota | 20 korun |
Kov | Zlato (Au) |
Ryzost kovu | 900/1000 |
Hmotnost | 6,78 g |
Průměr | 21 mm |
Kvalita | Very fine (VF) - velmi dobrá |
Certifikát pravosti | Ano |