Letos si připomínáme významné výročí jedné z klíčových událostí středověké evropské historie – korunovaci Karla IV. na císaře Svaté říše římské, která proběhla 5. dubna 1355 v Římě. Tento okamžik znamenal nejen vrchol politické kariéry tohoto výjimečného panovníka, ale také upevnění prestiže českého království v rámci Evropy. Karel IV. se stal prvním českým králem, který dosáhl na císařskou korunu.
Letošní výročí 670. let od slavnostní korunovace Karla IV. císařem Svaté říše římské připomíná i pamětní cihlička ražená do 1/100 unce ryzího zlata 999,9/100 v nejvyšší numismatické kvalitě Proof, která na svém averzu zobrazuje Karla IV. jako svrchovaného vládce a císaře Svaté říše římské. Cihličku si prohlídnete a zakoupíte ZDE.
Cesta na trůn: od českého krále ke koruně římské
Karel IV., vlastním jménem Václav, byl synem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Narodil se v roce 1316 a již od mládí byl veden k politické kariéře. Díky svému vzdělání získanému ve Francii, schopnosti diplomacie a hluboké zbožnosti si vydobyl respekt nejen doma, ale i v říši. V roce 1346 byl zvolen římsko-německým králem. Tento titul, představoval první krok ke korunovaci císařem.
Po smrti svého otce na bitevním poli u Kresčaku se stal téhož roku i českým králem. Jeho pozice v říši byla však zpočátku nejistá, neboť musel čelit opozici některých říšských knížat. Díky trpělivosti a diplomatickým schopnostem se mu však podařilo postupně získat jejich podporu a připravit cestu ke korunovaci císařem.
Korunovace v Římě – symbol moci a legitimity
Korunovace císařem byla v době Karla IV. nejen náboženským aktem, ale především politickým symbolem. Podle tradice měl být římský král korunován papežem v Římě, což představovalo potvrzení jeho legitimity jako vládce celé Svaté říše římské.
Karel IV. se vydal do Říma na jaře roku 1355. Papež Inocenc VI. sice tehdy sídlil v Avignonu, ale korunovaci vykonal vikář papežské kurie, kardinál Pierre Bertrand, a to v bazilice svatého Petra. Karel si byl vědom symbolické síly tohoto aktu a nechal vše proběhnout s náležitou pompou, avšak zároveň usiloval o to, aby nenarušil křehké vztahy s italskými městy. Z toho důvodu omezil svou přítomnost v Itálii pouze na nezbytně nutnou dobu.
Císař, který změnil tvář Evropy
Korunovací se Karel IV. stal nejmocnějším mužem západní Evropy. Jeho vláda se vyznačovala stabilitou, kulturním rozkvětem a snahou o mírové uspořádání říše. Největší důraz však kladl na rozvoj Českého království, které považoval za centrum své moci.
Za jeho vlády Praha zažila nebývalý rozkvět – byla vybudována Nové Město pražské, založena Univerzita Karlova (1348), zahájena výstavba Karlova mostu i katedrály sv. Víta. Karel také vydal Zlatou bulu (1356), klíčový ústavní dokument říše, který upravoval volbu císaře a posiloval práva kurfiřtů. Díky tomuto dokumentu se pozice českého krále jako jednoho z volitelů římského krále významně upevnila.
Letošní výročí 670. let od slavnostní korunovace Karla IV. císařem Svaté říše římské připomíná i pamětní cihlička ražená do 1/100 unce ryzího zlata 999,9/100 v nejvyšší numismatické kvalitě Proof, která na svém averzu zobrazuje Karla IV. jako svrchovaného vládce a císaře Svaté říše římské. Cihličku si prohlídnete a zakoupíte ZDE.
Odkaz Karla IV. v moderní době
.jpg)
Karel IV. je vnímán jako otec vlasti, symbol moudrého a zbožného vládce. Jeho korunovace císařem zůstává jedním z nejvýznamnějších momentů české historie. Připomínka 670 let od této události je příležitostí nejen k historickému ohlédnutí, ale i k zamyšlení nad tím, jak silné osobnosti formují dějiny.
Byl nejen schopným panovníkem, ale i vizionářem, který dokázal spojit politickou moc s kulturním a duchovním rozvojem. Založení Univerzity Karlovy představuje důraz na vzdělanost a rozvoj vědění. Jeho snaha o jednotu říše, mírovou diplomacii a budování infrastruktury, včetně výstavby Karlova mostu, ukazuje význam dlouhodobého plánování. Karel IV. je symbolem odpovědného vládnutí, které přesahuje vlastní dobu.