Karel VI. v té době ještě netušil, že nebude mít mužského dědice, a nakonec se tak ukázala jeho prozíravost.
Marie Terezie se ujala vlády v roce 1740 a hned musela čelit nátlaku Pruska, které chtělo od Rakouska získat Slezsko. Rozpoutaly se tzv. války o rakouské dědictví. Po dvou letech bojů Rakousko o velkou část Slezska přišlo. Mezitím Francouzi, Bavoři a Sasové dobyli Prahu a Karel VII. Bavorský se nechal provolat českým králem. Díky míru s Pruskem mohla Marie Terezie vyslat armádu, aby dobyla Prahu. To se jí podařilo a na konci roku 1742 získala Země Koruny české pod svou kontrolu.
V dubnu roku 1743 vyjela panovnice do Prahy, aby se nechala korunovat českou královnou. Ještě předtím se koncem března v české metropoli sešel korunovační sněm, který schválil značnou sumu peněz na náklady spojené s korunovační cestou a samotnou korunovací. Panovnice s manželem Františkem Štěpánem a dvouletým následníkem trůnu Josefem dorazili do Prahy, kde byli slavnostně uvítáni. Mnozí obyvatelé vzpomínali na 23. březen 1741, kdy se v pražských městech konaly velkolepé oslavy následníkova narození. V předvečer korunovace přijala Marie Terezie na Hradě hold českých stavů. V neděli 12. května byla Marie Terezie sama korunována ve Svatovítské katedrále olomouckým biskupem Jakubem z Lichtenštejna, který jí v době nepřátelského vpádu zachoval věrnost. Různých poct se při následujících slavnostech dočkali její přívrženci z řad českých stavů a s dary se nezapomnělo ani na lid. Za měsíc pak Marie Terezie s celým svým dvorem Prahu 
opustila.
Habsburská panovnice byla první a také poslední ženou, která si vložila na hlavu svatováclavskou korunu.
Setřete stírací los a získejte pamětní ražbu zušlechtěnou ryzím zlatem, vydanou speciálně k oslavě 280. výročí korunovace Marie Terezie, první a jediné ženy v historii českou královnou, s až 50% cenovým zvýhodněním a prémií v podobě další pamětní ražby Koruna svatého Václava a reprodukce dobové rytiny.