Ministr financí Alois Rašín se rozhodl pro radikální a nápadité řešení. Aby odluka proběhla co nejrychleji a nemusela se tisknout nová platidla, prohlásil stávající rakousko-uherské bankovky prozatímními státovkami a nechal je okolkovat. A bankovky s kolkem dále platily na území Československé republiky. Peněz bylo v oběhu velké množství a celá výměna se musela odehrát rychle a především v tajnosti. Ani Rašínovi nejbližší spolupracovníci nevěděli, že se něco takového chystá.
Na přelomu února a března 1919 se spustila organizačně složitá akce, která spočívala mimo jiné v uzavření hranic, zastavení přeshraničního pohybu osob, mezinárodního poštovního styku a vypsání národní půjčky. Polovina bankovek z předložené hotovosti se okolkovala a vrátila do oběhu, druhá polovina byla zadržena a za ni vydány vládní dluhopisy. Kolek nedostaly všechny bankovky, jedno a dvoukorunové se takto upravovat nevyplatilo a už vůbec se neuvažovalo o nějakém označení mincí, ty zůstaly ještě několik měsíců platné bez omezení. I přes rozsáhlé podvody a finanční ztráty vzniklé pašováním neoznačených bankovek a padělaných kolků z dalších nástupnických států monarchie se jednalo o úspěšnou akci, která razantně oddělila československou měnu od inflací zasažené měny bývalé monarchie.
V dubnu 1919 byla zákonem zavedená nová československá koruna, která postupně nahrazovala okolkované bankovky a mince. Rašín se díky provedené reformě a zvládnuté inflaci stal politickou hvězdou, která ale nezářila dlouho. Jím prosazovaná politika silné koruny měla reprezentovat sebevědomý Československý stát a vyhovovala části české ekonomiky, měla ale velmi špatný dopad na exportní politiku. Rašínův život ukončil atentát mladého anarchokomunisty v roce 1923.
Získejte pamětní medaili ke 100. výročí první československé koruny ZA JEDNU JEDINOU KORUNU (+ poštovné a balné ve výši 99 Kč) na www.korunazakorunu.cz nebo na telefonním čísle 844 05 05 05.