Český a římský král věděl, že pro vzestup prestiže Českého království a pro rozvoj vzdělanosti v zaalpské části Svaté říše římské je nová univerzita nezbytná. Rozvíjející se český stát potřeboval vzdělané profesionály, úředníky, právníky, lékaře a kněze. Současně s novou vzdělávací institucí vzrůstal význam Prahy, království i celé dynastie. Univerzita působila nejen v Českém království, ale v celé střední Evropě, jednalo se o první vysoké učení na východ od Paříže a na sever od Alp.
K samotnému založení univerzity, o které již dříve neúspěšně usiloval Karlův děd Václav II., vedla usilovná diplomatická práce. Karel myšlenku oživil ještě před nástupem na český trůn a v roce 1346 se obrátil na papeže Klementa VI., svého bývalého vychovatele a blízkého přítele, se žádostí o zřízení pražské univerzity. Tuto žádost podpořil při jednáních na papežském dvoře v Avignonu i pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Papež souhlasil a vydal potřebnou zakládací listinu. Český král následně předložil plán na založení univerzity českému zemskému sněmu a po jeho souhlasu vydal 7. dubna 1348 vlastní zakládací listinu, potvrzenou ještě zlatou bulou římského a českého krále.
Karel si vzal za vzor slavné univerzity v Paříži a Bologni. Základ tvořila fakulta svobodných umění, nazývaná rovněž artistickou fakultou. Jejím úkolem bylo zprostředkovat studentům širší všeobecné vzdělání. Studenti se 
posléze mohli rozhodnout pro studium na jedné z třech dalších fakult – právnické, lékařské či teologické. I z tohoto důvodu nejvíce studentů i učitelů působilo na artistické fakultě, ostatní fakulty byly mnohem skromnější. Členy její akademické obce měli být nejen domácí, ale i mnozí cizí učitelé a studenti, zejména ze středoevropských oblastí.
Oslavte 675. výročí založení Karlovy univerzity oficiální cihličkou z ryzího zlata s 25% cenovým zvýhodněním.
Prvních 100 zájemců obdrží navíc DÁREK v podobě numismatické lupy!